|
| |
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Lidové písně z hlediska tematického
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je poskytnout podrobný přehled o tématech vyskytujících se v českých lidových písních včetně četnosti jejich výskytu. Východisko pro formulování poznatků tvoří analýza, jíž byly podrobeny písně obsažené v Jindřichově přepracovaném vydání sbírky Nápěvy písní národních v Čechách, za kterou stál básník Karel Jaromír Erben a skladatel J. P. Michael Martinovský. Praktické části předchází část teoretická, v níž jsou formulovány základní poznatky k problematice lidové kultury, podrobněji pak k lidové písni.
|
|
|
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
|
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
host ::
RSS.